Miesto: KC Eleuzína, Horná ružová 1
Vernisáž: 07. JÚN 2025 o 16:00
Trvanie výstavy: 07. JÚN - 15. JÚL 2025
Kurátor: Kurátorská koncepcia autorov a autoriek
Otváracie hodiny: PIA - NE: 10:00 - 17:00
www.sedazona.org
www.eleuzina.sk

ŠEDÁ ZÓNA (CZ,PL,SK): Dita Valachová (CZ), Katarzyna Szwarc (PL), Lenka Vaculínová (CZ), Sandra Sedlecká (CZ), Jana Mašterová (CZ), Valdemar Bednarz (CZ), Jakub Hayne (CZ), Pavel Křeček (CZ), David Budský (CZ), Petr Foltýn(CZ), Katarzyna Heczko (PL), Vanda Mesiariková (SK)

Gloria Obscura

Šedá zóna sa rozpadá. Do svetla, ktoré nemá čas padnúť. Na gestá, ktoré zostali visieť vo vzduchu. Na symboly, ktoré poznáme, ale ktorým už nerozumieme. A možno sme im nikdy celkom nerozumeli.

Teraz je zbierkou obrazov, ktoré sa nepýtajú, nepozorujú. Striedajú sa v rýchlom slede. Je to malá osobná kaplnka postavená z koláží, snov a ticha. Sú to rituály bez návodu. Hmla, v ktorej sa objavujú duchovia, sviatky, vojnové tiene, vnútorné peklá a zdanie neba z lepidla a farby.

Niektorí hľadajú poriadok - v archívoch, v tradíciách, v symbolike. Iní rozkladajú: pália, stláčajú, spochybňujú. Na povrchu sú to fotografie, ale pod nimi prúdi niečo viac: stratená viera, znovuobjavené telo, túžba po zmierení. Túžba po úteku.

Niekedy v konflikte, inokedy v objatí. Blýskajúca sa labuť smerujúca ku krížu. Pôst sa tiahne až do rána. A zem - možno starnúci raj, možno len jeho obraz - stále nesie naše stopy.

Gloria Obscura nie je odpoveďou.
Je to pokus o zachytenie záblesku.
V tieni, v popole, v nedokončenom.
Et in tenebris, lux.

Kto je Šedá zóna?

Neformálna a mierne rozptýlená skupina umelcov zo stredoeurópskych krajín, ktorých spojilo štúdium na Inštitúte tvorivej fotografie Sliezskej univerzity v Opave. V roku 2023 usporiadali svoju prvú pop-up výstavu v opustenom dome v centre Vysokého Mýta. Spoločnými výstavami posúvajú hranice vážnych a banálnych tém, vstupujú na miesta, ktoré ležia na hranici záujmu a v jeho centre. Skúmajú a zachytávajú stredoeurópsky priestor z pohľadu umelcov z Poľska, Slovenska a Českej republiky.

Skupina vystavovala v Galérii Díra v Ostrave, na tradičnom jarnom pop-upe v opustenom dome vo Vysokom Mýte, v juhočeských Slavoniciach a na minuloročnom Paradajs Photo Feste v rodisku Štefana Višňovského. Jej výstavy sprevádzajú svojrázne ziny talentovanej grafičky a fotografky Katarzyny Szwarc. Tie boli vystavené aj na Zinobraní v Galérii Teleport v máji 2025.

PAVEL KŘEČEK — CONFLUENCE

Tento příběh zachycuje osudy dvou lidí, Sofie z Běloruska a Danyla z Ukrajiny, kteří se rozhodli nepodvolit tlaku svých rodin ani okolního světa. Jejich odhodlání zůstat spolu je přivedlo k zásadnímu rozhodnutí – navzdory politickému napětí a nejistotě odešli z Běloruska přes Polsko do Česka.

Migrace, ať už dobrovolná či vynucená, je hlubokou proměnou nejen identity člověka, ale i jeho fyzického bytí. Vykořenění, nový začátek, přizpůsobení se neznámému prostředí, ztráta rodin – to vše se stává součástí osobního příběhu, který se otiskuje do těla stejně jako do duše.

VANDA MESIARIKOVÁ — CRATERION

Soubor Craterion vyrůstá z napětí mezi přítomným tichem a dávnou eruptivní energií místa. Využívá vizuální metaforu pozůstatku erupce, místa energie, transformace a prázdna. V obrazech se střetává světlo a tma, hmota a prázdno – jako ozvěna krajiny, která nese v sobě minulost i její vyhasnutí. Znepokojivě klidnou estetikou vytváří obrazy, které evokují jak geologickou paměť místa, tak jeho současnou křehkost.

MARTIN NOVOTNÝ — KAŽDODENNOSTI

Výběr z cyklu Každodennosti. Tento soubor není ukončený, vzniká każdy den na základě každodenního kontaktu s fotografií. Tento foto deník vytvářím několik měsíců a jeho smysl je udržet si kontakt s fotografii na denní bázi. Fotografie vznikají bez úprav a bez stylizace, pouze to, co ten den moje oko vidí a fotoaparát zachytí, každý den jedna fotografie.

SANDRA SEDLECKÁ — ZA PLOTEM

Když hvězdy zhasnou,
v srdci tichý stín kráčí,
slzy v dešti spí.

•KŘEHKOST•ZRANITELNOST•PŘIJETÍ•

DAVID BUDSKÝ — FLASHBACK

Záblesky minulosti. Obrazy kdysi vnímané, vytrhané z někdejších kontextů, posunuté, překroucené, přesazené dál. Torza minulých časů, znovu oživovaná, skládaná a komunikující. Okamžiky pro minulý flash jsou zpět.
Soubor fotografických momentek z let 2021–2024.

VALDEMAR BEDNARZ — FASNACHT

Fasnacht neboli postní noc. Ve skutečnosti to je největší protestantský festival na světě. Trvá 72 hodin v kuse, od prvního pondělí po popeleční středě. V období, kdy v katolické Evropě veškeré veselí utichá a začíná půst, ve Švýcarsku to je přesně naopak.

LENKA VACULÍNOVÁ — INRI IN ROUGH TIMES

Otče,
já ti nevím, jestli oni to špatně nepochopili.
Víš, myslel jsem si,
že hlavní nebylo to utrpení, ale láska.
A zajímalo by mě,
proč si mě vybrali zrovna ukřižovaného.
Osobně dávám přednost té věci s večeří
nebo Zmrtvýchvstání, to bylo veliký.

Dřív,
dřív za mnou chodili s úctou a s každým trápením.
Můžu ti říct, že pokud jde o mě,
já jsem se nezměnill.
Možná trochu vybledl, to ano,
ale já jsem ze svých názorů neslevil.
Já tedy ne.

Otče, kdy se to stalo?
Kdy jsem se stal dekorací?
Kdy jsem přestal být příběhem
a stal se jen věcí?

Víš, já
bych se hrozně nerad připomínal.
To by nebylo hezký.
Ale jestli mě budou zas někdy potřebovat,
no, měl bych k tomu pár poznámek.

DITA VALACHOVÁ — KOLÁŽE

Tyto dvě digitální koláže vycházejí z autorské potřeby překročit běžnou dokumentační fotografii architektury a nabídnout osobní, vizuálně zneklidňující reinterpretaci známého motivu. Fotografie se tak stává více odrazem osobní zkušenosti, vzpomínky a imaginace.

KATARZYNA SZWARC — SAHARA SUN

"Ztrácím se ve vzpomínkách na dětství jako starý člověk... Nečekám v životě nic dalšího než sled listů papíru, které budu obmazávat černou barvou. Zdá se mi, že překračuji nekonečnou samotu, abych se vydal nevím kam. A jsem to já, kdo je zároveň pouští, poutníkem i velbloudem.”

(citát z knihy Dopisy George Sanda Gustavu Flaubertovi)

JANA MAŠTEROVÁ — OSAMELOSŤ

Ticho.
Prázdný vzduch.
Osamělost, co nepouští.
Šedý okraj nového dne.
Žádné odpovědi.
Jen krok.
Ještě jeden.
A potom další.

Osamělost je tichý prostor mezi tím, kým jsme byli, a tím, kým se teprve můžeme stát. V její hloubce se rodí prostor pro nové otázky i nové odpovědi. Každý nový den je jako čistý list – možnost začít znovu, jinak, s jiným pohledem na svět i na sebe sama. Nový začátek není popřením minulosti, ale jejím přijetím jako pevného základu pro to, co teprve přijde. V osamělosti je skryta síla – odvaha projít tmou a otevřít se světlu, které přináší nový den.

KATARZYNA HECZKO — e.

Jak se vyrovnat se ztrátou? Jak přežít smutek a nechat odejít blízkou osobu?
Osobu, která už není mezi živými, ale pořád je součástí tvého života.

„Za chvíli už nepůjdu ve stínu
kaštanů a ptačího zpěvu
ale po horké silnici
s kopce za zatáčkou
odkud se uvidím
jak hledím ve stínu kaštanů
na sebe jdoucí v klobouku po
černé silnici
odkud se vidím
jak si za zatáčkou
mizím navždycky
z očí”

→ Viola Fischerová

PETR FOLTÝN — HOLUBÁŘ

„Ve svém břiše mám kompas a jsem citlivý na magnetické působení Země. Orientuji se podle slunce, hvězd, pachu, zvuku a terénu. Po náročném tréninku dokážu najít cestu zpět vzdálenou i několik tisíc kilometrů. Největší motivací je pro mě moje rodina.“ → Holub Poštovní, 3 roky

„Holubařím už od svých 10 let. Denně se věnuji práci kolem holubů někdy až 8 hodin. Nevím, co jiného bych dělal, kdybych je neměl. Mám radost z toho, že jsem něco v životě dokázal a že to dělám dobře.“ → Jaroslav, 72 let

JAKUB HAYNE — CRUCIFIXION III.

Pokračování fotografického cyklu Crucifixion III. otevírá existenciální otázky současného i budoucího světa. Jakub zkoumá rozpad objektivní reality ve věku všudypřítomného dohledu, informačního chaosu a rostoucí subjektivizace pravdy.

Soubor reflektuje dopady fake news, sílící roli technologií ve vedení válek a poukazuje na nevyhnutelný vývoj, který může nenávratně proměnit samotnou podstatu lidské existence. Crucifixion III je vizuální výpovědí o křehkosti lidskosti v době zrychlené transformace.